5 nejčastějších zdravotních problémů veslařů

5 nejčastějších zdravotních problémů veslařů

MUDr. Martin Opočenský, Ph. D. | Pátek 27. 02. 2015 10:48 | Komentáře: Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 5 nejčastějších zdravotních problémů veslařů

Social:Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Print this pageShare on LinkedIn

Bolest zad: jedna z nejčastějších stížností veslařů vychází buď přímo ze strukturálního poškození, nebo jako důsledek tréninkového zatížení, resp. přetížení (ve studiích je udávaná incidence 31.8 až 51%). Časté je přetížení anulární stěny ploténky, které může nevhodnou kombinací zátěží, jako je dlouhý trénink na veslařském ergometru nebo na vodě hned následovaný posilováním s velkými zátěžemi, vést ke strukturálnímu poškození v této oblasti. Toto je časté zejména u mladých a vysoce motivovaných veslařů. Problémem zůstává představa o době potřebné k funkčnímu obnovení vlastností poškozené pojivové tkáně ze strany sportovců a jejich trenérů. Důležité je i pochopení skutečnosti, že výskyt bolesti je spojen s narušením algoritmu zapojování svalů. Ke vzniku bolestí dolní části páteře vedou nadměrné střídaní lumbární flexe a extenze bez doprovodného příslušného naklánění pánve. Hlavními riziky jsou trénování na ergometru a anamnéza předchozího zranění.

U.S. Army Capt. Matt Smith, left, World Class Athlete Program, competes in lightweight four rowing in the 2004 Olympics in Athens, Greece., autor: Master Sgt. Lono Kollars

U.S. Army Capt. Matt Smith, left, World Class Athlete Program, competes in lightweight four rowing in the 2004 Olympics in Athens, Greece., autor: Master Sgt. Lono Kollars

Únavové zlomeniny žeber: incidence 6 až 12%, rozhodujícími faktory jsou stupeň a frekvence zatížení hrudního koše a to se svalovými úpony břišních svalů a hlavně m.serratus anterior především spolu s kostovertebrálními klouby. V rekonvalescenci je nezbytné dodržet pravidlo klidového období, a to až do vymizení bolesti při dýchání a nepoužívání nesteroidních antirevmatik zpomalujících hojení zlomenin. Rizikovými faktory, které presisponují vznik těchto zlomenin, jsou nedostatečný energetický přísun, poruchy menstruace, deficit vápníku nebo vitamínu D.

Bolesti v zápěstí: jsou často spojeny se zánětem neboli tendonitidou šlach, ale především jejich obalů, procházejícími úzkými kanály a kompartementy přechodů předloktí v zápěstí, jenom v oblasti extenzorů se podobných obalů nachází 12. Bolestivost a otok postižené oblasti někteří veslaři doprovázejí popisem “skřípání” v postižené oblasti. Pokud se postižení veslaři řídí heslem: „žádná bolest, žádné léčení”, tak si mohou zadělat na dlouhodobější problém. Léčba je klidem, důležitá je prevence, kterou je správný úchop vesla s neutrálním postavením zápěstí a dorza ruky (bez zbytečné flexe či extenze).

Z arytmií je u veslařů nejčastější fibrilace síní, a to především u těch zkušených, trénujících a závodících více než 10 let. Podstatná je zřejmě fibrózní přestavba a dilatace levé síně a zvýšený tonus vagu. Příkladem může být zlatý medailista z LOH v Londýně v roce 2012 Nathan Cohen. FISA, světová veslařská federace, přijala v minulém roce nová závazná pravidla pro preparticipační screening účastníků juniorských, a od letošního roku, i světových seniorských šampionátů s cílem zásadně snížit riziko náhlé srdeční smrti.

Významným zdravotním tématem u veslařů jsou nutriční problémy, a to zvláště veslařů lehkých vah, kteří musejí před závody dosáhnout hmotnosti u žen pod 59 kg a u mužů pod 72.5 kg. Průměrná redukce váhy ve srovnání s předsezónními hodnotami je 8% a více než 50% z tohoto poklesu je dosaženo v posledním týdnu před soutěží. Používané techniky, jako je zvýšení objemu tréninku, restrikce stravy a tekutin, aktivní či pasivní podpora pocení, lze stěží označit za fyziologické postupy. Určitou možností jak napravit škody z tohoto období, je intenzivní rehydratace a náhrada energie v období mezi vážením a samotnou soutěží (tj. 60-120 minut před závodem). Za optimální se považuje pokrm s následujícími nutričními parametry: 44.8 kJ/kg, 2.3 g cukrů/kg, 33 mg sodíku/kg,  28.5 ml tekutin/kg (váha závodníka). Podobně významná je náhrada energie a tekutin v pozávodním období zejména v následujících 16-18 hodinách.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.

Štítky: ,

Komentáře nejsou povoleny.

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ČLÁNKY!

Projekt Hraj zdravý E-kniha Kapitoly ze sportovní kardiologie
Vyhledávání
Online objednávka
Sociální sítě a kontakty
Nejčtenější
Blogy

Marek Opočenský: Odejít na vrcholu? Toť otázka…

14. 02. 2017

Social:Z profesního hlediska je sportovní kariéra specifická v mnoha ohledech. Počínání sportovce je v centru pozornosti zástupu příznivců, kteří očekávají nejvyšší standard výkonnosti v každé myslitelné situaci. Ti přitom zápasí s nelítostnou konkurencí, když řadu soupeřů pohání stejná, ne-li vyšší motivace. To s sebou přináší mimořádný tlak, který je v jejich oboru všudypřítomný.

Prezentace fotbalu - blog

Marek Opočenský: Umění prezentovat fotbal aneb v čem za světem zaostáváme

17. 04. 2014

Social:Rád bych se v několika větách zamyslel nad úrovní fotbalových přenosů na českých obrazovkách. K této myšlence mě přivedlo sledování sobotního šlágru anglické Premier League mezi Liverpoolem a Manchestrem City. Kromě samotného zápasu jsem shlédl i hodinový předzápasový program na britské stanici Sky Sports. A musím konstatovat,

Video ve fotbale, medopsport.cz

Marek Opočenský: Video ve fotbale? Ano, ale…

16. 04. 2014

Social:V poslední době poněkud utichly diskuze na téma zavedení videa ve fotbale. Rozhodně neočekávám, že nadobro. Vzhledem k vrcholící Lize mistrů a blížícímu se světovému šampionátu v Brazílii lze očekávat několik třaskavých momentů, po kterých se opět vyrojí hlasy vyjadřující podporu zavedení videa i v nejpopulárnějším sportu.

Další blogy >>