Pozátěžové asthma – strašák mnoha sportovců

Jednou z nejčastějších příčin stavů spojených s dušností neboli pocitem nedostatku vzduchu u superzdatných jedinců, typu vrcholových sportovců, je pozátěžové asthma. Touto klinickou jednotkou se zabýval přehledný článek v jednom z nejprestižnějších medicínských časopisů New England Journal of Medicine: „Asthma and Exercise-Induced Bronchoconstriction in Athletes“(Louis-Plilippe Boulet, Paul M. O’Byrne).

Ilustrační obrázek, A former U.S. Soldier prepares to compete in a swimming event of the inaugural Warrior Games at the Olympic Training Center in Colorado Springs, Colo., May 12, 2010. . (U.S. Air Force photo by Staff Sgt. Desiree N. Palacios/Released)

Prevalence pozátěžového asthmatu a zátěží indukované bronchokonstrikce se odhaduje u vrcholových sportovců až na 30-70% v závislosti na typu provozovaného sportu (nejčastěji u plavců, zimních sportů jako je běžecké lyžování apod.). Minutová ventilace dosahuje u špičkových sportovců až 200 litrů za minutu a je spojena s intenzivní tvorbou tepla a výměnou vodních par. Otevřená ústa při intenzivním dýchání jsou spojena s vdechnutím alergenů a polutantů jako chloramin z chlorovaných bazénů, ozónu do dolních dýchacích cest.

Toto vyvolá přechodné zúžení dýchacích cest při a po zátěži. Dlouhodobě se spekuluje o konkrétní příčině tohoto jevu a jako nejpravděpodobnější se jeví „vysušení“ dýchacích cest při intenzivní ventilaci s následnou hyperosmolaritou tekutého povlaku dýchacích cest (airway lining-fluid). To je impulzem k uvolnění zánětlivých mediátorů typu histaminu, prostaglandinů s následnou konstrikcí hladké svaloviny bronchů a otokem sliznice dýchacích cest.

Základem diagnózy je průkaz více než 10% diurnální variability v maximální výdechové rychlosti (PEF) měřené 2xdenně po dobu 14 dnů nebo více než 12% (a více než 200 ml) variabilitě usilovně vydechnutého objemu za 1 vteřinu během nebo po 4 týdnech léčby. Existují tzv. bronchoprovokační testy – přímé (inhalovaným methacholinem) nebo nepřímé hypeventilací, tzv. eucapnic voluntary hyperpnea Při stanovování správné diagnózy je potřeba odlišit další podobné a u sportovců časté klinické jednotky jako dysfunkce hlasivek s jejich paradoxním uzávěrem při nádechu, gastroesofageální reflux, rhinitis a hyperventilační syndromy.

V léčbě se používají nefarmakologické přístupy jako např. používání masek u sportovců provozujících zimní sporty, důraz se klade na fázi rozcvičení před vrcholným sportovním výkonem, které pomůže vytvořit až 2hodinovou „refraktorní periodu“, ve které nedochází k rozvoji bronchokonstrikce. Základem farmakologické léčby jsou krátkodobě působící  B2-sympatomimetika a především tzv. bazální terapie  inhalačními kortikoidy. O těch by se mělo uvažovat tehdy, pokud sportovec použije „záchranné“ B2-sympatomimetika více než 2xtýdně (podle některých doporučení dokonce dříve tj. při užití B2-sympatomimetik již 2x do měsíce). Dalšími terapeutickými možnostmi jsou modifikátory leukotrienů (např. montelukast), dále nedocromil sodium nebo ipratropium. Alternativou k samotným inhalačním glukortikoidům je jeicjh podání spolu s dlouhodobě působícími B2-sympatomimetiky (např. oblíbený Symbicort – budesonid + formoterol).

Nejpoužívanějším krátkodobě působícím B2-sympatomimetikem je salbutamol (v anglosaské literatuře nazývaný albuterol  – firemní název  Ventolin ), který je rovněž učinný v prevenci cvičením indukované bronchokonstrikce, pokud podán 5 až 10 minut před cvičením. Jejich časté používání však vede k rozvoji tolerance neboli snížení jejich účinnosti.

Důležitou součástí péče o sportovce řešící problematiku pozátěžového asthmatu je nutnost dodržovat pravidla boje proti dopingu. Je nutné pochopit smysl tzv. terapeutických výjimek, dodržovat maximální povolené dávky léčiv (albuterol 1600 ug, formoterol 54 ug nebo vyjádřené v koncentarci v moči 1000 mg/ml albuterolu). Z nejčastěji používaných léků v léčbě asthmatu jsou mezi nedovolenými léky terbutalin (firemní název Bricanyl ) a perorální glukortikoidy (Prednison nebo Medrol). Pozor na Clarinasu repetabs, oblíbený lék mezi ORL specialisty k dekongesci sliznic, obsahující zakázaný pseudoefedrin.

Závěrem autoři článku upozorňují, že většina doporučení v léčbě pozátěžového asthmatu vychází ze zkušenosti expertů a není podložena kontrolovanými klinickými studiemi.

Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.